Obřadní síň v Doubravčicích propojuje paměť místa s citlivou současnou architekturou. Pracuje s recyklací původního materiálu a surovost betonu se tu neomezuje jen na vnější obálku objektu. Promítá se také do interiéru, kde tvoří základní atmosféru prostoru. Architektonický výraz tak nestaví na dekorativnosti, ale na pravdivosti materiálu a jeho přirozené textuře. Smuteční síň se tím vzdaluje stereotypní představě okázalého pietního prostoru a místo toho nabízí střídmé, soustředěné a důstojné prostředí. Samotná budova je komponována pomocí čistých vodorovných linií. Významnou součástí kompozice je obvodová kolonáda. Ta nejen vymezuje objekt, ale také přirozeně naznačuje pohyb návštěvníků a pozůstalých. V nejtěžších chvílích vytváří ochranný rámec, který člověka provází a současně odděluje vnitřní svět obřadu od okolní krajiny.